"Ti, kdo se z minulosti nepoučí, si ji nevyhnutelně zopakují."

ANKETA

3. září 2017 v 18:04 | Slečna S |  Aktuálně
Brzy začne období hodů. Jedná se o křesťanský svátek. Většinou se slaví podle patrona, kterému je zasvěcený místní kostel. Na vesnici to znamená, že přijedou kolotoče. Pečou se koláče a zákusky. Sjíždí se rodina z okolí. V hospodách, halách a kulturních sálech se pořádají hodové zábavy, na kterých hrají většinou místní kapely. (Mimochodem, skvělá příležitost na seznámení.) Na ty se sjíždějí i "přes polní". Potkáte osoby, které jste kromě Vánoc neviděli celý rok. A jak by řekla moje kamarádka Adélka: "Alkohol teče proudem, parket je plný a samců je tu taky hodně".
 

Pan Skrblík

2. září 2017 v 12:59 | Slečna S |  Vztahy
Nejedná se zrovna o častý případ. Někam jdete s partnerem nebo zrovna s novou známostí, ale musíte si zaplatit sama za sebe. Většinou jsem se s tím, že má někdo "problém" zaplatit, potkala u mužů. Ovšem může se i stát, že se najdou výjimky, které potvrzují pravidlo.
V dnešním světě platí spíše pravidlo, že si za sebe musí umět žena zaplatit sama. Žena je hodně emancipovaná. To ovšem neznamená, že neocení muže, který zaplatí večeři nebo kino.

PRVNÍ RANDE

30. srpna 2017 v 12:03 | Slečna S |  Moje názory
Dneska bych ráda probrala, jak probíhá první rande. Než samotné první rande přijde. Je jasné, že se s druhou osobou už trochu znáte. V dnešní době tomu určitě předcházelo i nějaké psaní přes messenger nebo smsky. Víte, jak dotyčný vypadá. Co má aspoň trochu rád. Rande je většinou předzvěstí něčeho většího. Po rande obvykle může nastat vztah. Oťukáváte svůj protějšek, aby jste zjistili, jak moc se k sobě hodíte. Teď se zaměříme na jednotlivé kroky, které samotnému rande předchází.
 


O našem blogu

23. srpna 2017 v 12:32 |  O blogu
Náš blog vypadá podle názvu, že bude pojednávat o tom, jaké to je žít na vesnici. Mohla bych napsat i o tom, jaký je život na vesnici a jaký naopak ve městě. Možná by to bylo i zajímavější čtení než tohle. Mě ovšem problematika vztahů vždycky zajímala. Jestli teda čekáte rady, jak správně dojit krávu, poklízet králíky a slepice, tak budete zklamaní. Sice bych i v tom mohla radit, ale vždycky jsem chtěla napsat příběhy lidí kolem mě.

Ten, kdo žije na vesnici, ví, že čím je vesnice menší, tím více se lidé mezi sebou znají. Někdy je to tady jako jedna velká rodina. Ta nemá ráda toho, ten zase nemá rád ji. Ona tajně miluje Honzu, ale Honza je tajně zamilovaný do Mařenky, která si chce vzít Lojzu. Žiju na vesnici. Pozoruji osoby a jejich příběhy. O nich chci právě napsat. Blog bude spíše zaměřen na vztahy. Nehodlám tady psát jako v Super drbně - kdo, kde, s kým a proč. Spíš chci odhalit, jak to tady chodí. Články budou zaměřené hodně na mě a mé přátele. Pomocí článků chci pomoci i jiným, kteří řeší stejnou nebo podobnou situaci. Budu vystupovat jako slečna S. Lidé kolem mě budou mít fiktivní jména nebo přezdívky, ale zbytek už bude založený na pravdě.

Moje jméno pro tento blog je Sandra Grease. Občas dlouho nenapíšu nějaký článek. Je to tím, že ráda jezdím pryč. Nejčastěji jezdím po Česku - po našich velkých městech nebo na různé menší výlety k našim sousedům. Taky chodím poměrně často na různé kulturní události. Na nich sice nasbírám plno materiálu pro psaní, ale dýl mi trvá samotný článek zrealizovat. Doufám, že si časem získám stálé čtenáře. Budu ráda za hodnocení článků, komentáře a klidně mi můžete napsat i mejl přes zprávu autorovi. Kdyby jste chtěli i třeba napsat článek na nějaké konkrétní téma, tak mi to klidně napište. Budu za to moc ráda.

Jelikož nejsem moc technicky zdatná, tak mi s tímto blogem pomáhá kamarádka, textová korektorka a technická výpomoc v jedné osobě. Vymýšlí ankety, upozorňuje na nové informace, propaguje náš blog a především mi pomáhá, když sama nevím. Určitě ji taky moc potěší, když uvidí, že sem aspoň jednou za čas někdo přijde.

To je asi všechno :-) Přeju pěkné čtení, krásný den a buďte šťastní ;-)

Slečna S

Závislost na partnerovi

22. srpna 2017 v 8:41 | Slečna S |  Vztahy
Není závislost jako závislost. V následujícím článku se podíváme na různé druhy závislosti. Kdy nás partner schválně nechává závislými. Někdy se někdo sám rozhodne izolovat a vše zasvětí svému partnerovi. V závěru i na nějaké znaky osoby, která je na někom závislá.
Začneme tou ještě relativně zdravou závislostí. S Panem N jsem něco podobného měla. Trávila jsem s ním opravdu hodně času. Někdy to bylo až extrémní, ale tak to už občas bývá u lidí, co spolu žili. Nejhorší pro nás bylo, když jeden z nás odjel. První to byl on. Jel na pánskou dovolenou. Místo užívání a psaní si, jak se na sebe těšíme, mě podezíral, že jsem s jiným. Já se zase bála, že mu tam bude líp než se mnou. Podruhé jsem odjela já. On místo psaní a volání přestal po třech dnech téměř komunikovat s tím, že to pro něj bylo těžké. Pro mě taky, byla jsem pryč pracovně a žila v hrozných podmínkách. To bylo špatné. Teď to vím. Každopádně později jsem byla ráda, když jel na víkend na ryby, protože jsem mohla jít na párty, mít na hlavě kokosový olej nebo prostě lenošit po svém. I tak si myslím, že je důležité mít čas pro sebe. Ve vztahu s Panem N mi občas taky chyběl. Dříve jsem byla totiž víc akční, ráda tancuju, bavím se. Inu, sešly se dvě dominantní osoby. Je fajn mít i svoje vlastní koníčky a dávat si od sebe pauzu. Důležití jsou v tomto směru hlavně kamarádi. Udržovat s nimi kontakt a mít prostor pro vlastní realizaci. V neposlední řadě je podstatná také DŮVĚRA. Dát si prostor, to je zdravý vztah.
Bohužel jsem měla dřív i kluka, který byl na mně hodně závislý. Naštěstí jsem to poznala už na začátku. Rychle jsem to skončila. Sice to pro něj bylo těžké, ale je dobré takový vztah poznat už na začátku. (Což je většinou nemožné. Poznáme to až později, proto je důležité ve světě rychlé komunikace jít do vztahu trochu pomaleji.) Byla jsem s ním měsíc a nebrala jsem to ani jako vztah, spíše randění. Začalo to nevinně. První chtěl být všude, kam jsem šla. Potom začal navštěvovat moje místa. Navíc nikdy nečetl knížky a já byla zvyklá si je večer číst, tak to začal dělat taky. Pořád mi psal a volal. Když jsem neměla čas a nebrala mu to, tak klidně přijel. Nejhorší bylo, když jsem mu řekla, aby přijel v pět, tak on u mě byl už ve dvě. Utíkala jsem před ním. Začala jsem chodit ven s holkami a i jim psal, což mi přišlo na to, že se známe tak krátkou dobu, hodně extrémní. No jo, byl to jeho první vztah, tak nevěděl moc, jak v tom chodit. Po rozchodu často navštěvoval místa jako já. Bylo to šílené. Odjela jsem do Prahy na měsíc a pak se to uklidnilo. Musela jsem s ním i utnout na dlouho kontakt, protože to nezvládal. Teď už je starší a má přítelkyni. Vypadají šťastně a já mu to opravdu moc přeju.

Další články


Kam dál